Jeseníky: Nečekané příběhy i cesty ke zdraví

Johana Kvítková avatar

Doba čtení:

5–8 minut

Člověk bez lékařského vzdělání, který dokázal, že i voda může být nad zlato. Léčitel, jehož kúra kdysi zahrnovala pití vína. Horské lázně jako vystřižené z pohádky a sirné prameny, jejichž léčivou sílu poznala i nemocná zvířata. Jeseníky jsou plné příběhů, které znějí někdy až neuvěřitelně. A přitom často vyrůstají ze skutečných událostí. Vydejte se za nimi do čtyř lázeňských míst, kde měl kdysi každý trochu jiný recept na zdraví.

Na to, co nám prospívá, máme různé názory. Někoho osvěží studená voda, jiný vyhledává teplo, další potřebuje především klid, přírodu a čerstvý vzduch. Podobně rozdílné představy měli i lidé, kteří v Jeseníkách začali psát lázeňské dějiny. Jejich názory na zdraví se někdy doplňovaly, jindy si odporovaly. Některé léčebné postupy se proslavily daleko za hranicemi, jiné se postupně proměnily. Zůstaly po nich lázeňské tradice i příběhy, ve kterých se skutečnost prolíná s legendami. A v Jeseníkách jich najdeme překvapivě mnoho.

Dobová rytina zachycující vlhký zábal podle metody Vincenze Priessnitze
Dobová ilustrace Priessnitzova zábalu

Obyčejná voda, neobyčejný muž

Představte si, že žijete v 19. století a potkáte člověka bez lékařského vzdělání, který léčí „jen“ studenou vodou. Uvěřili byste? Historie potvrzuje, že ano. I když to zní skoro neuvěřitelně. Přesto příběh Vincenze Priessnitze, který se odehrál na svazích nad Jeseníkem, známe často už od dětství, kdy jsme v horečnatém blouznění přetrpěli nejeden studený obklad.

Priessnitzova metoda ale nestála jen na samotné vodě. Stejně důležitý byl také režim, strava a prostředí, ve kterém svou léčbu rozvíjel. Lesy, svahy a prameny, které dodnes určují podobu okolí lázní, známých daleko za hranicemi regionu i Česka. Právě tady nám historie přestává být vzdálená. Po stezkách a na Studničním vrchu s výhledem na hory se můžeme projít i my. Po vzoru prvních Priessnitzových pacientů třeba i bosou nohou v ranní rose.

Dnešní Priessnitzovy lázně na vodoléčebnou tradici navazují. Zároveň ale také nabízejí moderní léčebné, relaxační a wellness pobyty. Léčí se tu duševní poruchy i nemoci pohybového aparátu, dýchacích cest a oběhového systému. Někdo sem ale přijíždí jednoduše pro chvíli klidu a prostoru na vlastní myšlenky. Místo, které kdysi proslavila odvaha a představivost jednoho člověka, tak dál slouží všem lidem hledajícím péči o sebe.

Od vinné kúry po bylinnou terapii

Jen několik kilometrů od Jeseníku se zrodil další neobvyklý příběh. Johann Schroth, Priessnitzův současník, šel vlastní cestou. K léčbě v Lipové-lázních používal vlhké zábaly, zvláštní stravovací režim a střídání dnů s odlišným příjmem tekutin doplněných o konzumaci vína. Takový postup by dnešního pacienta možná překvapil, ve své době ale přitahoval pozornost i klientelu.

Láhev vína s etiketou Schrothova kúra a dvě sklenice na dřevěném stole v lázeňském parku v Dolní Lipové
Dnešní vzpomínka na vinnou kúru Johanna Schrotha

I když se léčebné postupy od Schrothových dob výrazně proměnily, zdejší přírodní prostředí zůstává jejich důležitou součástí. Schrothovy léčebné lázně Dolní Lipová dnes využívají horské klima společně s koupelemi, pitím vlastních bylinných směsí a dalšími léčebnými postupy. Specializují se sice hlavně na léčbu kožních onemocnění, ale péče o psychické zdraví si tu postupně našla stejně důležité místo. Klimatoterapie, relaxační techniky, jóga i pobyt v přírodě tu pomáhají vytvořit prostor každému, kdo si potřebuje utřídit myšlenky, uvědomit si vlastní potřeby a najít cestu zpátky k sobě.

Co je pravda a co už si lidé přibarvili?

Hluboké lesy, horské prameny, sakrální dominanty na kopečkách a staré lázeňské domy dávají Jeseníkům zvláštní atmosféru. Vedle skutečných dějin tu ale mají své místo také vyprávění, jejichž původ se dnes těžko ověřuje. Některá vycházejí ze známých událostí, jiná jsou spíš půvabnými dohady.

„Jsem na šrot!“ Opravdu za to může lázeňská kúra?

Schrothova historická kúra zahrnovala i pití vína. Podle oblíbené historky odtud pochází české rčení „být na šrot“. Je to vtipná slovní hříčka, nebo prokázaný původ úsloví?

Jsou Jeseníky pojmenované podle podzimu?

Název hor svádí k lidovým výkladům, například podle slovenského slova „jeseň“. Někteří dokonce věří, že jde o spojení slov „Jé, seníky!“ Jazykovědci ale nejčastěji spojují název Jeseníků se slovem jasan, tedy s krajem, kde tyto stromy rostly.

Rozdělila nešťastná láska dva léčitele?

Podle historických vyprávění chtěl Johann Schroth požádat o ruku Priessnitzovu sestru Terezii. Ta se však nakonec provdala za jiného. Mohl tento příběh ovlivnit vztah obou léčitelů – spolužáků, z nichž se nakonec stali konkurenti?

Karlova Studánka aneb Sem a tam

Na první pohled působí toto místo trochu jako z pohádky. Dřevěné lázeňské domy s jemně zdobenými fasádami, park, prameny a za nimi lesem porostlé kulisy hor. Jenže i Karlova Studánka je ve skutečnosti místo s dlouhou a někdy i úsměvnou minulostí. Víte, že se kdysi jmenovala „Hin und wieder“ – tedy v překladu „sem a tam“? První lázeňští hosté totiž neměli kde bydlet, a tak docházeli na léčebné procedury z okolních obcí. Teprve postupně zde vyrostly domy, které dnes vytvářejí tak nezaměnitelnou atmosféru.

Dřevěný lázeňský dům se zdobenou fasádou v Karlově Studánce
Lázeňské domy v Karlově Studánce

Zdejší lázeňství je dodnes spojené s minerálními prameny a horským klimatem a věnuje se hlavně péči o pacienty s onemocněním dýchacích cest. Už sice za procedurami nemusíte docházet tak daleko jako dříve, ale pohyb je tu, podobně jako u jiných lázní, stále důležitou součástí pobytu. Karlova Studánka leží pod Pradědem a nabízí tak možnost poznávat Jeseníky pomalejším tempem: při procházce parkem, cestě mezi lesy nebo výletu do hor. Někdo sem přijede kvůli léčbě, jiný kvůli odpočinku. Oba ale vstoupí do krajiny, která je pro toto místo neoddělitelná od lázeňského příběhu.

Velké Losiny: Od pověsti k modernímu wellness

Ve Velkých Losinách začal příběh lázeňství podle staré pověsti díky nemocnému koni. Jeho majitel ho prý vyhnal ze statku a zvíře našlo útočiště v místních slatinách. Když se po několika dnech vrátilo zdravé, lidé začali objevovat léčivou sílu zdejších pramenů. Ať už to bylo jakkoli, jisté je, že blahodárné účinky losinské sirné vody jsou známé už po staletí. Termální sirné prameny dodnes tvoří základ zdejší lázeňské léčby.

Kresba koně odpočívajícího ve slatině pod jesenickými horami
Pověst o prašivém koni, který se uzdravil v losinských slatinách (ilustrace)

Ne každý ale do Velkých Losin přijíždí za tradiční lázeňskou léčbou. Kdo dává přednost modernímu wellness, může zamířit třeba do Hotelu Diana, který prošel kompletní rekonstrukcí včetně wellness centra. Tady můžete načerpat nové síly, užít si relaxaci a zároveň poznávat krajinu, jejíž přírodní bohatství dalo vzniknout jedné z nejstarších lázeňských tradic na Moravě.

A co zůstává dodnes?

Čtyři místa, čtyři odlišné podoby lázeňství. Přece ale mají něco společného – kromě jesenické přírody hlavně to, že každé skrývá osudy a obdivuhodné nápady místních obyvatel. Možná právě proto si každý z Jeseníků odvezeme něco jiného. Někdo úlevu a novou energii, jiný vzpomínku na horské stezky a další neznámý příběh, který bude doma teprve vyprávět.

Dvojice odpočívá na lavičce s výhledem na jesenické hory

Chcete si z Jeseníků odvézt i své vlastní vzpomínky?

Ať už hledáte lázeňskou léčbu, odpočinek ve wellness nebo pár dní v horské přírodě, rádi vám pomůžeme vybrat pobyt, který bude odpovídat vašim představám.